Ragnarök [Ragnarek, starogermánština, veliký pád bohů] je v severské mytologii označení pro konec světa, zánik bohů, poslední bitvu mocností dobra a zla. Podle legendy má svět být opět obnoven, protože přežije osm dobrých bohů a jeden lidský pár, který se před nebezpečím ukryje ve kmeni Yggdrasilu.
Bohové vědí, že Ragnarök je nevyhnutelný. Existuje věštba, že na konci světa dojde k velké bitvě, v níž budou zničeni, přesto se na ni připravují.
Velikost bohů spočívá v tom, jak vzdorují osudu, kterému se nemohou vyhnout. Závěrečné stadium života se ohlásí různými zlými znameními. Nejprve přijde krutá zima (fimbulvetr) a takové zimy přijdou tři za sebou aniž bude léto, po celé zemi zavládnou kruté boje.
Slunce a měsíc, které pronásledují vlci, jimi budou spolknuty a nastane tma. Na svět zaútočí tři hlavní mocnosti. Z moře se vyplazí obrovský had Midgardsormr (Jörmungandr) v bojovné náladě, čímž uvede do pohybu loď z nehtů mrtvých Naglfar. Tuto loď řídí obr Hrym, kormidelníkem je Loki. Z jihu přijíždí démon ohně Surtr se syny Muspellu. Ale ze všech nejstrašnější je vlk Fenrir. V tuto chvíli povstane Heimdall a zatroubením dá vědět, že nastává Ragnarök a bohové se odějí do boje.
Freyr bojuje proti Surtovi, ale padne. Thór bojuje s Midgardsormem a oba se zabijí navzájem. Fenrir spolkne Odina, je však zabit jeho synem Vídarem. Týr bojuje s nestvůrným psem Garmem (hlídač z podsvětí) a přivodí si navzájem smrt, stejně dopadne souboj Lokiho a Heimdalla. Pak Surtr vrhne na celou zem oheň a vše spálí.
Po ragnaröku však z oceánu vyvstane nová země, kterou zalidní lidé, kteří se ukryli v kořenech jasanu Yggdrasilu a bohové, kteří přežili, spolu s Baldrem a Hodem, navrátivšími se z Helheimu, naleznou v troskách Valhally poselství Odina - runy.
píše se Ragnarog nebo Ragnarög